2 Petrův 3:9 Pán neotálí splnit svá zaslíbení

Napřed řeknu, proč někteří lidé pře­ko­ná­vají strach snadněji. Mají svého Boha, na kterého se dá spolehnout, a oni na něho také spoléhají. Berou vážně, co říká, a žijí podle toho. Mají Boha, který se za ně umí postavit, a oni žijí s tím, že za sebou mají někoho silného, pevného, kdo jim chrání záda. A když mají před sebou něco nároč­ného, uvědo­­mují si, že je k tomu pověřil mocný Bůh, a s tímto vědomím jdou dál. Nemusí se hroutit strachy.

Pokud člověk takového Boha nemá, pak mu v těžkých situacích chybí mocný nástroj pro­ti stra­chu. Ne že Bůh je nástrojem, tím je naše důvěra v Boha, na kterého se dá spolehnout. Někteří sice nějakého boha mají, možná mu říkají jinak, ale ten na to nestačí. Vlastně je to modla. Mo­hou to být vlastní zkuše­nosti, zna­los­ti, síla, někdo spoléhá na sovičku, kterou nosí na náhr­delníku kolem krku, někdo spolé­há třeba na „něco“ nebo na něco jiného.

Když pak sovička nebo to něco jednou dvakrát nepomůže, člověk znejistí a neví, jak strach překo­nat. A nemusí to být sovič­ka, prostě je to modla, na kterou jsme marně spoléhali, ta teď selhala a my se bojíme (Iz 44,8).

Proč se tedy někteří lidé bojí a nemají výcho­disko? Protože mají modly, na které se spo­lé­hat ne­dá.

Vždy, když vás začne zmáhat strach, zkuste prověřit, jestli to, na co spolé­háte, nejsou třeba jen modly. A  najděte si živého Boha, který za vámi bude pevně stát. Možná to bude chtít nějakou změnu v životním nastavení, ale ono to stojí za to. Neslibuji, že se nebudete ničeho bát, ale každý strach doká­žete překonat: Dů­vě­rou, že mocnější Bůh má řešení.